|
|
Hydrologické sucho v kontextu klimatické změny ve světě a v českém povodí Labe
Šachová, Barbora ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Hydrologické sucho v kontextu klimatické změny ve světě a v českém povodí Labe Abstrakt Předložená bakalářská práce se zabývá hydrologickým suchem jako jednou z extrémních odtokových situací ve vazbě na klimatickou změnu. Součástí práce je komplexní rešerše pramenů české a zahraniční literatury, která se věnuje vymezení pojmů a vzniku hydrologického sucha vlivem fyzicko- geografických i antropogenních faktorů. Popsány jsou ukazatele a metody hodnocení deficitních průtoků. Pozornost je věnována i možnosti předcházení a kompenzace negativních dopadů sucha. Ve druhé části práce je analyzován výskyt nedostatkových průtoků v dílčích povodích Labe na Blšance, Rakovnickém potoce a Vydře. Deficit vody je hodnocen s přihlédnutím k fyzicko-geografickým charakteristikám a specifikům ve využívání vodních zdrojů. Je uveden nástin možností zvýšení retenční schopnosti v zájmových povodích. Klíčová slova: hydrologické sucho, minimální průtoky, odtokový režim, retenční potenciál, Blšanka, Rakovnický potok, Vydra
|
|
|
Variabilita hydropedologických charakteristik půdních typů v povodí Tetřívčího potoka
Kozáková, Jana ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hodnocením variability hydrologických vlastností půd v lesním povodí Tetřívčího potoka v pramenné oblasti Blanice na základě vybraných hydropedologických charakteristik s ohledem na půdní typ, charakter vegetačního pokryvu a sklon svahu. Vybranými hydropedologickými charakteristikami jsou maximální kapilární vodní kapacita, plná vodní kapacita, infiltrační schopnost půd - infiltrační rychlost a kumulativní infiltrace a retenční potenciál půd. V povodí bylo zkoumáno celkem sedm půdních subtypů, které se vyskytují v lesním (jehličnatý, listnatý a smíšený) a lučním prostředí (sečené a neudržované) a na rozdílném sklonu svahu (tři kategorie). Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci, která se zabývala variabilitou hydropedologických charakteristik v experimentálních párových srovnávacích povodí Tetřívčího a Zbytinského potoka. Použita byla především vlastní naměřená data získaná z opakujících se terénních kampaní na předem vybraných lokalitách a data z databáze experimentálních povodí Zbytiny. Na vybraných lokalitách byly provedeny půdní sondy, odebrány půdní vzorky pomocí Kopeckého válečků a změřeny infiltrace jednoválcovým infiltrometrem. Laboratorním stanovením a výpočtem byly získány vybrané hydropedologické charakteristiky. Výsledky byly zhodnoceny a porovnány...
|
|
|
Hydrologická funkce horských vrchovišť a vlastnosti rašelinných vod v pramenné oblasti Vydry
Doležal, Tomáš
Retenční potenciál krajiny a vodní režim pramenných oblastí jsou v současné době vyznačující se vysokou četností hydrologických extrémů, zejména sucha, důležitým směrem výzkumu. Práce je zaměřena na výzkum horských vrchovišť, která vzhledem ke svému plošnému rozšíření v pramenné oblasti řeky Vydry tvoří významnou složku v rámci srážko- odtokového procesu zájmového území. Velmi specifické hydropedologické vlastnosti organozemí zajišťují velkou retenční kapacitu daného území, avšak jejich uplatnění a míra zapojení do odtokového procesu je závislá na komplexu fyzickogeografických faktorů. V posledních desetiletích se výrazně měnily názory na hydrologickou funkci rašelinišť. Vzhledem k tomu, že v rámci vrcholových partií Šumavy je formování odtoku vázáno na organogenní a hydromorfní půdy, důležitým faktorem je proto aktuální nasycenost povodí. Organozemě jsou bezpochyby významnou zásobárnou vody a mají zásadní vliv pro okolní krajinu, nicméně zejména během extrémních událostí mohou zvyšovat extremitu odtoku. Zásadní část práce je proto založena na detailním pozorování dynamiky hladiny podzemní vody, která je nejvýznamnějším faktorem vývoje těchto unikátních oblastí, ale i nejdůležitějším prvkem k pochopení hydrologického režimu rašelinných stanovišť. Dalším významným prvkem při hodnocení odtokových...
|
|
|
Hydrologická funkce horských vrchovišť a vlastnosti rašelinných vod v pramenné oblasti Vydry
Doležal, Tomáš
Retenční potenciál krajiny a vodní režim pramenných oblastí jsou v současné době vyznačující se vysokou četností hydrologických extrémů, zejména sucha, důležitým směrem výzkumu. Práce je zaměřena na výzkum horských vrchovišť, která vzhledem ke svému plošnému rozšíření v pramenné oblasti řeky Vydry tvoří významnou složku v rámci srážko- odtokového procesu zájmového území. Velmi specifické hydropedologické vlastnosti organozemí zajišťují velkou retenční kapacitu daného území, avšak jejich uplatnění a míra zapojení do odtokového procesu je závislá na komplexu fyzickogeografických faktorů. V posledních desetiletích se výrazně měnily názory na hydrologickou funkci rašelinišť. Vzhledem k tomu, že v rámci vrcholových partií Šumavy je formování odtoku vázáno na organogenní a hydromorfní půdy, důležitým faktorem je proto aktuální nasycenost povodí. Organozemě jsou bezpochyby významnou zásobárnou vody a mají zásadní vliv pro okolní krajinu, nicméně zejména během extrémních událostí mohou zvyšovat extremitu odtoku. Zásadní část práce je proto založena na detailním pozorování dynamiky hladiny podzemní vody, která je nejvýznamnějším faktorem vývoje těchto unikátních oblastí, ale i nejdůležitějším prvkem k pochopení hydrologického režimu rašelinných stanovišť. Dalším významným prvkem při hodnocení odtokových...
|
|
|
Hydrologická funkce horských vrchovišť a vlastnosti rašelinných vod v pramenné oblasti Vydry
Doležal, Tomáš ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Kulhavý, Zbyněk (oponent) ; Tesař, Miroslav (oponent)
Retenční potenciál krajiny a vodní režim pramenných oblastí jsou v současné době vyznačující se vysokou četností hydrologických extrémů, zejména sucha, důležitým směrem výzkumu. Práce je zaměřena na výzkum horských vrchovišť, která vzhledem ke svému plošnému rozšíření v pramenné oblasti řeky Vydry tvoří významnou složku v rámci srážko- odtokového procesu zájmového území. Velmi specifické hydropedologické vlastnosti organozemí zajišťují velkou retenční kapacitu daného území, avšak jejich uplatnění a míra zapojení do odtokového procesu je závislá na komplexu fyzickogeografických faktorů. V posledních desetiletích se výrazně měnily názory na hydrologickou funkci rašelinišť. Vzhledem k tomu, že v rámci vrcholových partií Šumavy je formování odtoku vázáno na organogenní a hydromorfní půdy, důležitým faktorem je proto aktuální nasycenost povodí. Organozemě jsou bezpochyby významnou zásobárnou vody a mají zásadní vliv pro okolní krajinu, nicméně zejména během extrémních událostí mohou zvyšovat extremitu odtoku. Zásadní část práce je proto založena na detailním pozorování dynamiky hladiny podzemní vody, která je nejvýznamnějším faktorem vývoje těchto unikátních oblastí, ale i nejdůležitějším prvkem k pochopení hydrologického režimu rašelinných stanovišť. Dalším významným prvkem při hodnocení odtokových...
|
|
|
Analýza odtokových poměrů ve vybraném povodí
Dufek, Václav
Diplomová práce analyzuje a hodnotí odtokové poměry společně s retenčním potenciálem krajiny v dílčích částech povodí Bělského potoka, které se nachází na jihu Pardubického kraje. Teoretická část práce obsahuje vypracovanou literární rešerši na základě studia odborné literatury uvedené k dané problematice, dále uvádí charakteristiku vybraného povodí. Praktická část zahrnuje zpracování podkladových materiálů a přípravu dat v programu ArcGIS 10.3.1 pomocí sady integrovaných aplikací ArcMap, ArcCatalog a ArcToolbox. Takto zpracovaná data, následně tvoří vstupní informaci pro výpočet hydrologických charakteristik modelem DesQ-MAXQ. Výsledné vypočtené veličiny maximálních průtoků, specifických průtoků, potenciální retence v povodí, doby koncentrace, množství zadržené vody pro jednotlivá dílčí povodí jsou prezentovány v podobě mapových výstupů.
|
|
|
Variabilita hydropedologických charakteristik půdních typů v povodí Tetřívčího potoka
Kozáková, Jana ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hodnocením variability hydrologických vlastností půd v lesním povodí Tetřívčího potoka v pramenné oblasti Blanice na základě vybraných hydropedologických charakteristik s ohledem na půdní typ, charakter vegetačního pokryvu a sklon svahu. Vybranými hydropedologickými charakteristikami jsou maximální kapilární vodní kapacita, plná vodní kapacita, infiltrační schopnost půd - infiltrační rychlost a kumulativní infiltrace a retenční potenciál půd. V povodí bylo zkoumáno celkem sedm půdních subtypů, které se vyskytují v lesním (jehličnatý, listnatý a smíšený) a lučním prostředí (sečené a neudržované) a na rozdílném sklonu svahu (tři kategorie). Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci, která se zabývala variabilitou hydropedologických charakteristik v experimentálních párových srovnávacích povodí Tetřívčího a Zbytinského potoka. Použita byla především vlastní naměřená data získaná z opakujících se terénních kampaní na předem vybraných lokalitách a data z databáze experimentálních povodí Zbytiny. Na vybraných lokalitách byly provedeny půdní sondy, odebrány půdní vzorky pomocí Kopeckého válečků a změřeny infiltrace jednoválcovým infiltrometrem. Laboratorním stanovením a výpočtem byly získány vybrané hydropedologické charakteristiky. Výsledky byly zhodnoceny a porovnány...
|
|
|
Hydrologické sucho v kontextu klimatické změny ve světě a v českém povodí Labe
Šachová, Barbora ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Hydrologické sucho v kontextu klimatické změny ve světě a v českém povodí Labe Abstrakt Předložená bakalářská práce se zabývá hydrologickým suchem jako jednou z extrémních odtokových situací ve vazbě na klimatickou změnu. Součástí práce je komplexní rešerše pramenů české a zahraniční literatury, která se věnuje vymezení pojmů a vzniku hydrologického sucha vlivem fyzicko- geografických i antropogenních faktorů. Popsány jsou ukazatele a metody hodnocení deficitních průtoků. Pozornost je věnována i možnosti předcházení a kompenzace negativních dopadů sucha. Ve druhé části práce je analyzován výskyt nedostatkových průtoků v dílčích povodích Labe na Blšance, Rakovnickém potoce a Vydře. Deficit vody je hodnocen s přihlédnutím k fyzicko-geografickým charakteristikám a specifikům ve využívání vodních zdrojů. Je uveden nástin možností zvýšení retenční schopnosti v zájmových povodích. Klíčová slova: hydrologické sucho, minimální průtoky, odtokový režim, retenční potenciál, Blšanka, Rakovnický potok, Vydra
|
host ::
RSS.